K sepsání tohoto krátkého zamyšlení mě přiměla dnešní zpráva z Polska, ukazující obytné auto téměř rozpůlené po nárazu do příliš nízkého mostu. Sezóna začíná a za volant obytného auta častokrát usedají řidiči úplně poprvé. Ať už do vlastního, nebo půjčeného.
Vždycky mě úplně zamrazí, když si představím v takové situaci sebe na zadních sedadlech. Jestli si cestování s obytným autem nechcete znechutit, radím vám, negooglete si fotky jako „wohnmobil unfall“ nebo „caravan accident“.
A nebo vlastně možná jo. Člověk pak chvíli jezdí s větším respektem a snad i obezřetněji, když si uvědomí, že to – na první pohled – mohutné auto s krásnýma záclonkama, se při jakémkoli problému poskládá jako domeček z karet. Na některých fotkách nehod na dálnicích je tolik trosek, jako by tam snad spadlo letadlo.
Co se těch nízkých mostů týče, jednou jsem málem dopadl úplně stejně. Dobrzdil jsem to jen tak tak. Zrovna jsem recenzoval jedno obytné auto s výškou, na kterou jsem nebyl zvyklý. Bylo úplně nové a patřilo mezi ty dražší značky. Když mi došlo, co se mohlo stát, krve by se ve mě nedořezal. Na nějakou dobu se pak nízké mosty staly mojí noční můrou. Rád se totiž za jízdy kochám. A ten most se vždycky objeví tak rychle…
Pak jsem si pořídil obytnou vestavou vysokou přes tři metry, a přestože jsem zatím narazil na problémy s průjezdnou výškou jen naprosto výjimečně, strach, že si někde pod nízkým mostem auto „očešu“, mě přepadal několik prvních měsíců naprosto pravidelně.
Pomůže vám štítek
Není žádnou ostudou, tím spíše, pokud nejezdíte daným vozem často, nebo jej máte jen vypůjčený, udělat si na palubní desku štítek s mírami. Do něj si vypíšete hlavní rozměry, které tak budete mít vždy na očích.
Vypadají nějak takto:
Mohou vám pomoci nejen pod mostem, ale také při platbě mýta nebo na trajektu.
Soustřeďte se na jízdu a nenechte se vyrušovat
V praxi vám moc nepomůžou ani specializované navigace, do kterých si zadáte rozměry vozu a ony by měly vědět, zda projedete. Jenže v praxi to moc nefunguje. Při rychlém přesunu totiž fičíte po hlavních silnicích, kde most nižší než 3,5 metru potkáte jen stěží. No a když se jen tak couráte krajinou po místních cestách, málokdy zase jedete podle pevně nastavené trasy v navigaci.
Co opravdu pomůže?
- Soustředit se na jízdu a sledovat značky (= nespěchat, jezdit odpočatý, minimalizovat noční jízdy)
- Nenechat se rozptylovat děním na palubě
U toho druhého bodu se ještě zastavím – opravdu velké množství nehod je způsobeno právě tím.
Nevěnoval se řízení…
Ve zprávách se dočtete často jen to typické „řidič se nevěnoval dostatečně řízení“. Ale co to znamená v praxi?
Rodina v autě si na cestě žije svým životem a neustále něco řeší. Dítě se polije džusem. Někomu spadne na zem lízátko. Vypadne internet a nehraje pohádka. Vzadu něco klepe, co tam je blbě zavřené? Proč se perete? Nemáš hlad? Kdy už tam budem?
Milion důvodů za hodinu, proč se neustále otáčet dozadu, koukat jinam nebo něco řešit. A nevěnovat se řízení. Dávejte si na to pozor.
Cestování s obytným autem i karavanem je náročné. Přesuny bývají dlouhé, často v horkém počasí, člověk spěchá, je nervózní, nechá se rozptýlit nebo je unavený. V hlavě se vám honí milion věcí a do toho řídíte vůz, který vůbec neznáte, protože jej máte půjčený poprvé.
Nastavte se na dovolenkovou náladu už při odjezdu, dejte si velkou časovou rezervu, nehoňte se a často odpočívejte. Pomozte si pomůckami, díky kterým nezapomenete třeba svou výšku. A hlavně, nezapomeňte, že „cesta je cílem“.
Text: Jan Bordovský, úvodní foto: epoznan.pl
