Vzdušnou čarou jen dvacet kilometrů od významného Salzburku, obklíčena hradbou neprostupných alpských štítů a hlubokých lesů, a proto dlouhá staletí nedostupná a izolovaná. Oblast Berchtesgadenu okouzlovala svou krásou jen ty nejodolnější pastevce a lovce.
KOMPLETNÍ FOTOGALERIE
Dnes je již všechno jinak a Berchtesgadenské Alpy, ležící většinou své rozlohy kolem hranice Německa a Rakouska, jsou dobře dostupné v létě i v zimě turistům i karavanistům. Nádherné scenérie s majestátnými štíty a hlubokými stržemi však stále dávají jasně najevo, že my lidé jsme zde jen na návštěvě.
Celá oblast je turisticky velice populární, neboť nabízí široké spektrum aktivit a také mnoho zajímavých lokalit na relativně malém prostoru. I během kratšího pobytu tak lze zhlédnout a navštívit celou řadu přírodních i kulturních zajímavostí. Do širšího povědomí se však dostala především během druhé světové války, neboť právě zde měl Adolf Hitler a mnozí další představitelé Třetí říše vybudovánu svou domovskou rezidenci či legendární Orlí hnízdo.
Okouzlující jezero Königsee
Berchtesgaden samotný je menším městečkem s necelými osmi tisíci obyvateli. Cesta z Prahy sem měří asi čtyři sta kilometrů a i s obytným vozem sem dorazíte za pět až šest hodin. Největší stoupání na trase vás čeká při přejezdu Šumavy a pak na samém konci cesty za Salzburkem. Zde si nelze nevšimnou, že oblast je opravdu kolem dokola obehnána vysokými horami a jako taková je opravdu odlehlá. Vysokohorské silnice vedoucí po úbočích vám svými výhledy vyrazí dech, obavy z cesty mít ale nemusíte – silnice jsou v perfektním stavu a ani s větším obytným vozem zde nebudete mít problém.
My při příjezdu míříme rovnou na velké parkoviště u překrásného jezera Königsee. Není to žádná romantika, ale na kraji parkoviště, které stojí 5 € na den (připravte si přesný obnos v mincích), funguje jakýsi neoficiální stellplatz, je zde dostatek místa, blízký fast food na rychlou večeři, turistické infocentrum s mapami – a především je to skvělé výchozí místo na příštích pár dní.
Königsee je asi šest kilometrů dlouhé a se 190 metry také nejhlubší jezero v Německu. Jeho průzračná voda vám okamžitě učaruje, stejně jako strmé skály padající přímo do vody. Díky nim jezero vypadá jako norský fjord. Na jeho hladinu mohou pouze lodě s elektromotorem (nejstarší v provozu je z roku 1920!) a veslice, díky čemuž je voda v jezeře pitná, plná ryb a láká ke koupání – což je možné hned na několika místech, kde jsou k tomu zřízeny i malé travnaté pláže. Nejvíce turistů sem přijíždí proto, aby se na jedné z lodí vydali na vyhlídkovou plavbu ke kostelu sv. Bartoloměje, ležícím na štěrkovém poloostrově vzdáleném asi pět kilometrů. My jsme bohužel neměli to štěstí, neboť lodní lístky byly počátkem září vyprodány na několik dní dopředu. Kostel patří mezi jednu z hlavní turistických atrakcí celé této oblasti a dá se k němu dojít i pěšky vcelku náročným celodenním pochodem s velkým převýšením.
Po východním břehu jezera vede několik udržovaných pěšin s vyhlídkami, ty rozhodně doporučuji na nenáročnou romantickou procházku při západu slunce, kdy už jsou všechny lodě zaparkovány ve svých tradičních dřevěných docích, a hladiny se zhostí naprostý klid. Můžete zde rozjímat třeba nad tím, zda bude někdy nalezen obrovský nacistický poklad, který se v hlubinách jezera údajně skrývá.
Ráno z garáže vytahujeme koloběžky a vydáváme se po cyklostezce vedoucí kolem potoka Königseer Ache do Berchtesgadenu. Stezka začíná za restaurací McDonald´s u parkoviště, zavede vás až do samotného centra k zámku a měří asi šest kilometrů. Městečko nabízí malé, avšak velmi příjemné centrum s mnoha historickými a bohatě zdobenými domy či tradičními hospůdkami. Oblíbenými atrakcemi jsou zde historické solné doly (www.salzbergwerk.de) a příjemný aquapark Watzmann Therme.
Historie psaná krví
Ráno nás čeká přesun na další z hlavních turistických lokalit – nechvalně proslulou vesnici Obersalzberg, která se za dob Třetí říše stala nejstřeženějším místem v Evropě – své rezidence zde měly snad všechny špičky tehdejšího režimu, které tak chtěly být blízko Adolfu Hitlerovi. Ten si zdejší oblast velice oblíbil, trávil zde mnoho času a také zde nechal vybudovat svůj legendární Berghof, který považoval za svůj domov. Obersalzberg leží vysoko na úbočí hory asi pět kilometrů od Berchtesgadenu a nabízí opravdu kouzelné výhledy.
Opěrná zeď je dnes již jediné, co zbylo z Hitlerovy věhlasné rezidence Berghof. 
Na území Obersalzbergu najdeme mnoho vstupů do sítě podzemních chodeb a úkrytů 
Ruiny prominentní vesnice Obersalzberg již pohltila příroda 
Hotel Zum Turken je jednou z velmi mála dochovaných původních staveb a je dodnes v provozu. Také v jeho sklepě jsou k vidění podzemní chodby.
Z původní vesnice zbyly po intenzivním spojeneckém bombardování dnes již jen ruiny zarostlé v lesích a nesčetné dodnes patrné krátery v zemi, přibylo jen velké golfové hřiště a několik hotelů pro turisty, kteří sem jezdí především na návštěvu Orlího hnízda na vrcholu Kehlstein. Milovníci druhoválečné historie si zde však přijdou na své. Na internetu existuje řada map, které vám pomohou zorientovat se v síti bunkrů, podzemních chodeb a pozůstatků nacistických staveb.
Obytné auto můžete nechat, stejně jako my, na bezplatném parkovišti hned u hlavní příjezdové silnice (GPS 47.6308808 N, 13.0540981 E), odkud můžete vyrazit na průzkum. Začít můžete v zajímavém muzeu Dokumentation Obersalzberg, věnovaném nacismu, druhé světové válce a protinacistickému odboji. Ve sklepích muzea je přístupná také část dochovaných podzemních chodeb. Pak se můžete pěšinami vydat dále až na místo Hitlerova Berghofu. Lokalita na kraji lesíku je označena cedulí a do dnešních dní se z honosného domu dochovala jen opěrná zeď a malá hromádka sutin. Zůstal však také překrásný výhled na protější kopce. Cestou budete míjet množství betonových pozůstatků staveb a spoustu ocelových dveří vedoucích někam do země či do svahu – to jsou vstupy do rozsáhlé sítě podzemních chodeb a bunkrů, které byly nedílnou součástí zdejších domů vysokých říšských činitelů. (Pro zájemce o tuto tematiku vřele doporučuji webovou stránku www.thirdreichruins.com, kde naleznete podrobné popisy jednotlivých staveb, historické i aktuální fotografie, mapy podzemních chodeb a mnoho dalších informací nejen o této oblasti.). Směsice nádherné přírody a krvavé lidské historie dodává tomuto místu jen stěží popsatelnou atmosféru.
Vzhůru na Orlí hnízdo
Další den přichází čas zdolat vrchol Kehlstein s výškou 1 834 m n. m., z mnoha důvodů turisty velice oblíbený. Většina návštěvníků parkuje na velkém parkovišti Hintereck v blízkosti muzea Dokumentation Obersalzberg. Parkovné zde stojí pro obytné vozy 5 € na den. Odsud pak vyjíždí nahoru na Kehlstein autobusy v intervalu 25 minut. Zpáteční jízdenka stojí 16 € a zahrnuje i cestu výtahem až nahoru do Orlího hnízda. My však volíme zábavnější variantu, a vyrážíme nahoru pěšky. Jedná se o pěknou túru po upravených stezkách (často i asfaltovaných), jejíž jedna cesta měří asi osm kilometrů a má tisícimetrové převýšení. Zvládnete ji svižnějším tempem asi za tři hodiny. Vyjdete na horní stanici autobusu, kde je vstup do výtahu přes dlouhý tunel vytesaný ve skále – sem můžete nahlédnout i bez vstupenky, určitě to udělejte. Poslední úsek pak vede po kamenité pěšině až k Orlímu hnízdu. Hitler jej dostal jako dárek k 50. narozeninám a stavba horské silnice a výtahu uvnitř skály patřila v roce 1937 k technickým zázrakům. I přes výhled na okolní hory, který je bez nadsázky dech beroucí, si Hitler toto místo neoblíbil a navštívil jej jen několikrát. Dnes je v něm restaurace a v sezóně také davy turistů. Stačí se však vydat jen pár stovek metrů dále po hřebenu, rázem zůstanete sami a otevřou se vám výhledy i na druhou stranu pohoří – vyrazte ráno co nejdříve, abyste si mohli nahoře jen tak lehnout na horskou louku a kochat se pohledem dolů, nedá se ho nasytit. I když je Orlí hnízdo „profláklou“ atrakcí, rozhodně jej neškrtejte ze seznamu, stojí za to.
Výhodou pro karavanisty je, že v údolí se nachází několik stellplatzů, kde lze přenocovat nebo provést servis za velmi rozumnou cenu. Jejich přehled přinášíme v samostatném boxu, s podrobnými informacemi je najdete také v aktuálním vydání katalogu Bord Atlas.
Na další dva dny sjíždíme zpět k jezeru Königsee a vzhledem k dobrému počasí plánujeme ještě dva pohodové horské výšlapy. Turistických tras je zde v okolí nepočítaně a vyberou si zde rodiny s dětmi i nároční trekaři. Nenechte se však zmást krátkými vzdálenostmi na ukazatelích – většina tras má opravdu velké převýšení a metry ubíhají velmi pomalu.
My se tedy od západního břehu jezera vydáváme kolem bobové dráhy na vrchol Grünstein s výškou 1 304 metrů. Strmá kamenitá pěšina vede lesem, takže ve stínu, na vrchol se však dá dostat i po náročné ferratě. Celý výšlap zabere asi půl dne a vrchol nabízí – jak jinak – úžasný výhled na okolí Berchtesgadenu.
Z turisticky dostupné hory Jenner přehlédnete celé Königsee i třetí nejvyšší německou horu Watzmann 
Cesta z vrcholu Jenner (v pozadí) vede přes příjemnou krajinou s mnoha pastvinami
Poslední den v této lokalitě pak završujeme celodenní túrou na vrchol Jenner (1 874 m). Ten je oblíbený, protože na něj vede lanovka, my to však horu opět bereme pěším útokem, nejdříve kolem vesnických usedlostí, lesem a nakonec přes četné horské pastviny. Trasa nahoru má asi osm kilometrů a zabere kolem pěti hodin, dolů lze sejít pastvinami z druhé strany, s krásnými výhledy na jezero a skalní stěnu Watzmann, která hostí třetí nejvyšší vrchol Německa.
Nyní již Berchtesgaden opouštíme, avšak s vidinou brzkého návratu – unikátní genius loci, bohaté a pestré vyžití v letní i zimní sezóně a dobrá dostupnost z Česka dostávají tuto oblast na náš seznam oblíbených míst.
Text a foto: Jan Bordovský
Stellplatzy v okolí
Pro přenocování nebo servis obytného vozu můžete v nejbližším okolí Berchtesgadenu využít například tato místa:
Berchtesgaden – Allweggasse 4; celoročně; < 8 m; www.allweglehen.de
Berchtesgaden-Oberau – Renothenweg 15; < 12 m; Velikonoce – 30. listopadu; www.reisemobilstellplaetze-berchtesgaden.de
Bischofswiesen-Loipl – Kollertradte 21; < 10 m; květen-říjen; www.goetschenalm.com
