Prodloužený víkend v Budapešti byl takový rychlý nápad shůry. Vzdálenost je přijatelná, počasí na konec října luxusní a město s jeho okolím je zárukou, že se nudit nebudeme.
Cestování s malým dítětem nás přinutilo trošku přeorganizovat způsob cestování s obytným autem, v některých případech ale i k lepšímu. Na prodloužené víkendy například vyrážíme už ve čtvrtek večer po práci. Stejně bych nešel spát dříve než o půlnoci, a za takový ušetřený večer se dá dojet leckam. V pátek ráno už se většinou budíme poblíž cíle, a tak se vyplatí zajet i někam dál.
KOMPLETNÍ FOTOGALERIE
Budapešť je z Brna asi čtyři hodiny jízdy (z Ostravy a Prahy tedy necelých šest hodin) po vesměs kvalitní dálnici. Jediné, s čím je nutné cestou počítat, jsou dálniční známky. Na Slovensku stojí desetidenní 10 eur a dá se koupit přes mobil a platební kartu, v Maďarsku stojí desetidenní cca 260-520 Kč, podle toho, zda máte obytné auto v TP jako osobní, nebo nákladní.
Hlavní město Maďarska nemá nijak zvlášť ohromující památky, jediným známým symbolem města je jeho obrovský parlament, ale menšími pamětihodnostmi je nejen centrum doslova poseto, domy mají svou patinu, Dunaj s jeho mohutnými mosty, ostrůvky a nábřežími městu dodává typickou atmosféru a Budapešť je tak nějak celkově líbivá. Navíc je nám město kulturně i historicky blízké.
Magnet na turisty
Bohužel se také jedná o jedno z turisticky nejoblíbenějších měst v Evropě, a na exponovaných místech je to vidět. Představa o tom, že na konci října v městě „nikdo“ nebude, byla pěkně naivní.
Camping pár minut od centra
Obytné auto necháváme zaparkované v kempu Arena, jediném v blízkosti centra města (https://arenacamping.eu/). Kemp je otevřen celoročně, nabízí pěkné rovinaté zatravněné parcely na slunci i ve stínu, má dobré vybavení, vytápěné sprchy, přípojky elektřiny…vlastně vše, co od něj očekáváte. Za noc zde necháváme přijatelných asi šest set korun a zůstáváme rovnou tři dny. Velmi ochotná obsluha s dobrou angličtinou nám vysvětluje vše potřebné, na mapě ukazuje dobrou restauraci, ale hlavně píše názvy zastávek a čísla autobusů.
Výhodou kempu totiž je, že na MHD dojdete asi za pět minut a za dalších patnáct vystupujete přímo v centru. To vše za pár korun, takže hledat parkování v centru nemá smysl. Autobus i metro jezdí každých několik minut, a to i v noci a o víkendech.
Jako turisté určitě neminete již zmíněný parlament, inspirovaný jeho londýnským vzorem. Jedna z nejstarších vládních budov v Evropě s 96 metrů vysokou kopulí je opravdu monumentální. Za návštěvu stojí také trochu nenápadný sousední podzemní památník krvavého maďarského povstání, které právě zde bylo v roce 1956 sovětskými tanky potlačeno. Kroky většiny turistů se pak ubírají přes krásný visutý most Széchenyi Lánchíd, první most přes Dunaj z roku 1839, směrem k vrchu s Budínským hradem, někdejším sídlem uherských králů (včetně českého krále Zikmunda) a jedním z největších a nejkrásnějších královských komplexů na světě. Bohužel jen kdysi – z původního středověkého hradu se nedochovalo téměř nic, nový byl za války téměř srovnán se zemí a poválečná „rekonstrukce“ v socialistickém duchu je – mírně řečeno – kontroverzní. Škody válek i minulého režimu se však nyní postupně odstraňují a celý vrch rozhodně stojí za návštěvu, nejen kvůli výhledům či zajímavým archeologickým nalezištím.
Významným historickým místem a krásnou procházkou je také Gellértův vrch, obklopený příjemným parkem s mnoha vyhlídkami a romantickými zákoutími.
Centrum města je po obou stranách řeky protkáno mnoha malými náměstíčky s pěknými kavárnami a bufety, historickými budovami, kostely, či klidnými parky, ale nechybí zde ani rušné bulváry plné obchodů, restaurací a hotelů. Vypisovat vše nemá smysl, nejlepší cestou je udělat si dost času na bloumání městem a nasávání jeho atmosféry.
Budapešť lázeňská
Do Budapešti jezdí mnoho návštěvníků také za termálními prameny – přímo ve městě je přes třicet lázeňských komplexů, některé z nich pamatují ještě osmanskou nadvládu a jejich návštěva je nezapomenutelným zážitkem. A nemusí to být zrovna nejznámější historické lázně Szechényi, v centru najdete i řadu menších, nepřeplněných turisty. Pokud je tedy pro vás wellness, saunování a léčivá voda tím pravým, v Budapešti budete jako v ráji.
Vzhůru na Visegrád
Třetí den večer hlavní město opouštíme a vydáváme se proti proudu Dunaje. Míjíme římskou osadu Aquincum z roku 89 n. l., prvního předchůdce Budapešti, a pokračujeme do 45 kilometrů vzdáleného Visegrádu. Parkujeme zcela sami na centrálním parkovišti a bez problémů nocujeme do rána, kdy objevujeme ceduli „zákaz kempování“. Ale tady už sezona opravu skončila.
Toto malé starobylé a město s velmi pohnutou historií láká turisty významnými zříceninami, ale také malebnou přírodou Národního parku Dunaj-Ipeľ. Asi dvacetiminutovou procházkou z parkoviště k dolnímu hradu budete míjet rozlehlé ruiny královského paláce, který měli jako své letovisko králové Zikmund Lucemburský či Matyáš Korvín. Trosky obnovují a zkoumají archeologové již více než sto čtyřicet let. Horní hrad má vlastní placené parkoviště v kopcích nad městem (silnice Panorama, kterou doporučuji projet celou). Je velmi rozlehlý, mohutný a nabízí fantastický pohled na dunajské ohbí, kde se tok velké řeky stáčí k jihu. Oblast někdejší severní hranice římské říše byla zkoušena nesčetnými útoky různých kmenů a vojsk – a skutečně, když stojíte na nádvoří horního hradu a díváte se k Dunaji, připadáte si jako na konci světa, kdy za vodou je již jen pustina.
V roce 1335 se zde Jan Lucemburský vzdal Polska výměnou za Slezsko, v roce 1991 pak ze symbolických důvodů právě zde vznikla i známá Visegrádská čtyřka.
Vstupné na hrad stojí asi 130 korun (platit lze i kartou), uvnitř najdete částečně rekonstruované prostory a mnoho pěkných expozic dobového života a zbraní.
Pokud cestou domů zvolíte okresní silnici kolem Dunaje a na dálnici se napojíte až později, budete projíždět také městem Esztergom – česky Ostřihom – vůbec prvním hlavním městem Uherského království. Zdejší ohromná bazilika je největší křesťanskou stavbou v celém Maďarsku. Tu my už si necháme na příště.