Zaletět do vzdálené země, půjčit si tam auto nebo obytnou dodávku, a nezávisle cestovat. Dát výpověď v práci, vzít partnerku a rodinný vůz a vydat se na cestu kolem světa. Nebo si během dlouhých vysokoškolských prázdnin sehnat co největší vrak, ideálně zadarmo nebo za pár tisícovek, a vydat se přes půli planety – nejlépe východním směrem. Dá se na to jít různě.
Text: Jan Bordovský, Foto: archivy cestovatelů
Ať si každý stěžuje na přepracovanost, nedostatek peněz, války či jiné pozemské starosti, tato doba přeje cestování jako žádná jiná. Volného času máme více, než měly kterékoli generace našich předků. Automobil se dá sehnat za hubičku. Letenky jsou nejlevnější v historii létání. Díky internetu, sociálním sítím a diskusním fórům máme snadno dostupné a aktuální informace o téměř každém koutu planety. Komunitní financování přeje nejrůznějším ulítlým projektům. Outdoorové vybavení do jakýchkoli podmínek je dostupné. A hlavně – lidí, kteří jsou ochotni se na bláznivou cestu vydat, je také všude dost.
A tak jsou Češi a Slováci národem cestovatelů víc, než si myslíme. A tím nemám na mysli zrovna „cestovatele“ namačkané v charterech do luxusních rezortů v Egyptě.
Vybral jsem několik zajímavých lidí, expedic a projektů, které vám ukážou, že cestovat se dá kdykoli, v čemkoli a kamkoli. Že to není o penězích, volném čase, nabušeném expedičním džípu ani čekání na „správnou dobu“.
Bronco namiesto hotela
Martin a Zuzka jsou mladí manželé z východního Slovenska. Seznámili se na vysoké škole a cestování je pro ně jedním z největších koníčků. Sami o sobě píší, že chtějí vyrazit za hranice evropských regionů, odtrhnout se od reality a vyrazit vstříc neznámu, ochutnat, co svět nabízí cestovatelům bez plánů.
Když si vezmou do hlavy nějakou větší expedici, dají v práci oba prostě výpověď. Spolu díky tomu procestovali mnoho evropských zemí, vydali se na Balkán a konečně v roce 2014 na půlroční cestu do střední Asie – přes Turecko se dostali do Gruzie, z Ázerbájdžánu se přeplavili do Kazachstánu, ten projeli napříč až k hranicím Číny, zpátky jeli přes Írán, Kyrgyzstán, Tádžikistán, Uzbekistán a Turkmenistán opět do Turecka. Za necelého půl roku projeli země, o kterých mnozí slýchávají jen ty nejhorší zprávy.
A rozhodli se, že se doma příliš neohřejí – a vlastně ani na cestě. Rok a půl po návratu letos v létě vyrazili na půlroční cestu na Sibiř a do Mongolska. Cílem je dojet až do Vladivostoku, tihle dva dobrodruzi ale nikam nespěchají, a tak z cesty téměř denně posílají na Facebook zajímavé postřehy, zážitky a úžasné fotografie. Jejich stránka už má téměř 3 500 fanoušků.
Zázemí jim na cestách poskytuje pětadvacetiletý off-road Ford Bronco, na který si před poslední cestou sami vyrobili expediční obytnou nástavbu. Můžete se spolehnout, že je na našich stránkách ještě uvidíte. A mimochodem – právě Zuzka s Martinem jsou pořadateli cestovatelského festivalu Overland.
Informace:
www.bronconamiestohotela.com
www.facebook.com/bronconamiestohotela
Crusing Nomads
Honza a Lenka jsou mladý pár ze severní Moravy. Oba rádi a hodně cestují a vždy je to táhlo ještě o kousek dál, než zrovna byli. Dlouho snili o delší expedici – a jejich sen se jim splnil.
Se svým terénním obytným náklaďákem jsou na cestě už od roku 2012 a jejich hlavní mottem je „Hlavně to nepřeplánovat!“ Chtějí objet dokola celý svět – původně mysleli, že to zvládnou za dva až tři roky, ale zatím nejsou po čtyřech letech ani v polovině. Nejdříve vyrazili z Ostravy do Turecka, Íránu, Pákistánu, Nepálu a Indie, v níž strávili více jak půl roku. Podařilo se jim dostat přes uzavřenou hranici z Indie do Barmy a dále do Thajska. V jihovýchodní Asii strávili dalších osm měsíců, navštívili Kambodžu, Laos i Malajsii a pak poslali své vozidlo lodí do severní Ameriky. Během plavby strávili jako batůžkáři měsíc v Japonsku a Jižní Korei. Několik měsíců pak cestovali po Aljašce, Kanadě a americkém Středozápadě či Kalifornii.
V současné době mají vozidlo zaparkované v Houstonu a jsou na několik měsíců zpět v Česku – v létě se jim totiž narodil potomek. Už v zimě ale vyráží dál – čeká je Střední a Jižní Amerika a pak plavba do Afriky. Alespoň taková je jejich představa – Crusing Nomads jsou ale známí tím, že jejich cesta může vést nakonec úplně jinam.
Informace:
www.cruisingnomads.cz
Cesta je cílem
Pokud jste o této expedici ještě neslyšeli, co nejdříve to napravte. Bláznivá, neskutečně pestrá a s odstupem času pro všechny i velmi zábavná jízda dvou kluků ze středních Čech, kteří si chtěli po škole, předtím, než nastoupí do práce, ještě něco užít, na sebe strhává hlavní pozornost na nejednom festivalu či přednášce. Jirka a Ondra svou cestu před odjezdem popisovali takto: „Po úspěšném absolvování vysokých škol nás čeká další důležitý životní krok. Pro lepší pochopení světa a hodnot žití jsme se rozhodli uskutečnit dlouhou cestu za poznáním přírody, lidí i sebe samotných. Naše výprava nemá žádný velkolepý cíl, nechceme si dokazovat schopnost pokořit nejvyšší vrcholky ani nechceme přes všechny nástrahy projet celou Eurasii. My prostě chceme žít, poznávat všední lid i kraj.“
Na cestu se vydali dodávkou VW Transporter T3 z roku 1990, kterou krátce před cestou koupili od rybáře za třináct tisíc a dali jí jméno Sputnik. Když pak na konci roku 2012 vyjížděli, měli v plánu dojet do Thajska, tam auto prodat a přiletět zpátky. Na cestě nakonec strávili osm měsíců, najeli 42 000 kilometrů a autem po nesčetných problémech, poruchách i bouračkách dojeli až domů – a kdo celou akci sledoval, věřil tomu jen málo.
Kluci se vydali přes Turecko, Írán a Pákistán do Indie, povedlo se jim přejet do Barmy a nakonec shodou náhod i do Tibetu a Číny. Vyjeli autem až do základního tábora Mount Everestu a přes Kyrgyzstán, Kazachstán a Rusko dojeli zpátky do Česka.
Díky horským kolům, která vezli s sebou, mohli mnoho přírodních krás poznat i z jiného pohledu. Navštívili ostrovy u íránského pobřeží, projeli nebezpečný Balúčistán, byli pozváni na indickou svatbu, obešli Annapurnu, v Nepálu vyhráli národní mistrovství ve sjezdu na horských kolech, zdolávali pouště i uzavřené horské průsmyky a měli mnoho a mnoho dalších skvělých i méně příjemných zážitků.
Zážitky z jejich cesty, články z médií, krásné fotografie i krátká videa můžete zhlédnout na webu i facebooku, pokud ale někde uvidíte jejich živou přednášku, určitě si na ni zajděte.
Informace:
www.cestajecilem.cz
www.facebook.com/cestajecilem
Lada svetom
Cestování stylem „na žebráka“. To je hlavní poznávací znamení dua Matej Fabšík a Majo Grofčík, mladých Slováků, kteří se do světa vydávají ve třicet let starém žigulíku. Nejdříve si to vyzkoušeli nanečisto cestou na Balkán, pak už se vrhli na expedici do střední Asie. V Íránu jim automobil s názvem Vasil ukradli – dokonce se jim krádež podařilo natočit na mobil – a posádka zůstala bez veškerých věcí uprostřed Teheránu. Když se vykradené auto později našlo, posádka se do něj nastěhovala a pokračovala dál v cestě. Přece si nenechá ujít Uzbekistán, Turkmenistán, Kazachstán či Rusko.
Se stejným typem žigulíka se vydali loni také do Afriky – původní trasu kopírující rallye Paříž-Dakar si obohatili o Guineu a Libérii, do Pobřeží Slonoviny je nepustili přes hranice. V Libérii pak Vasila prodali. O svých cestách vydali i velmi dobře hodnocenou knihu.
Letos v létě stihli dojet ze Slovenska do mongolského Ulánbátaru za dva týdny, zpátky se vrátili letadlem a jejich automobil, tentokrát již Vasil 3, poveze zpět domů úplně jiná posádka.
Jak je vidět, stará Lada opakovaně zvládá jakékoli nástrahy třetího světa. Pokud sháníte levné expediční vozidlo a nevadí vám cestovat „na žebráka“, toto je dobrá inspirace.
Informace:
www.ladasvetom.sk
www.facebook.com/LadaSvetom
Big Trip
Splnit si největší životní sen – to byl hlavní důvod k tomu, aby se zkušená cestovatelská dvojice Ladislav a Kateřina vydala na cestu kolem světa. Prostě v práci řekli, že končí. Oba tvrdí, že cestování je pro ně více než jen koníčkem a svou cestou chtěli ostatním ukázat třeba i to, že sny je možné si plnit, i když máte práci, firmu či hypotéku. Drží se sloganu „Život se musí užít, ne přežít“. Na cestu se rozhodli vydat s pokud možno co nejvíce českou výbavou, a to od oblečení, až po auto.
Big Trip tak jako další z mnoha ukazuje, že ani na velkou expedici není nutné mít speciální automobil – Ladislava s Kateřinou kolem celého světa úspěšně veze Škoda Octavia, kterou přezdívají OKI. Cestu mají naplánovanou na dva roky, a zdá se, že návrat domů překročí proti plánu jen asi o měsíc a půl. Během této doby však stihli projet celou Afriku, pak auto nechali přeplavit do Argentiny, procestovali velkou část Jižní Ameriky, zaletěli na Velikonoční ostrovy, přes Latinskou Ameriku a Mexiko přejeli do USA. Z Los Angeles poslali OKI do Austrálie, kterou za tři měsíce objeli kolem dokola. Pak vůz poslali lodí do ruského Vladivostoku, a než tam dopluje, udělali si několik zastávek v jihovýchodní Asii. Přes Mongolsko a Rusko pak doputují zpět domů.
Ze své cesty mají hromadu zajímavých článků a fotografií, vřele doporučuji všem zájemcům o cestování, třeba na dlouhé zimní večery.
Informace:
