Čím více času trávíme v zimním Španělsku, tím více lituji, že jsme sem nevyrazili už dříve. V tomto díle nás čeká kempování přímo na pláži, chráněná oblast el Saler a především úžasné oceánarium ve Valencii, které je největším v Evropě.
V prvním dílu cestopisu jsem popisoval cestu z ČR do Španělska – jak dlouho trvá, kolik zhruba stojí a co můžete cestou navštívit. Teď už jsme poblíž Valencie, která je pomyslnou bránou do jižního Španělska. Odsud dále na jih už je teplé a slunečné počasí (i když ani to není bez výjimky).
Než se vydáme dále na cestu, pojďme nejprve na několik praktických zkušeností, které jsme tu nasbírali. Za více než měsíc jsme ani jednou nespali v kempu, protože:
Kempování nadivoko ve Španělsku
Pokud preferujete kempování nadivoko, kempy ve Španělsku vůbec nemusíte potřebovat. Liší se to ale podle místa a sezóny. Jižní pobřeží Španělska je přes zimu vyhlášeným místem pro karavanisty z celé Evropy a počítejte s tím, že na obytné vozy narazíte naprosto všude.
V období zhruba od listopadu do dubna je policie ke kempování nadivoko velmi benevoletní a běžně můžete nocovat přímo u pláže, na parkovištích v centrech měst i na některých místech označených zákazem kempování. Policie tato místa často v noci kontroluje. Nocovat se nesmí v přírodních parcích (např. Espuňa). Dobře v tomto případě pomůže aplikace Park4Night, nebo pokud kolem sebe vidíte i další obytné vozy.
Nutno ale dodat, že v letní sezóně je situace zcela jiná a možnosti kempování nadivoko se výrazně omezují.
Jak parkovat nadivoko
Musíte ale dodržovat několik zásad – nezdržovat se na jednom místě více než jednu dvě noci, nevypouštět odpadní vodu ani jinak znečišťovat okolí, nevytahovat nábytek, markýzu, gril apod. Prakticky můžete parkovat jako běžné auto. Snažte se nezabírat příliš mnoho místa a stůjte tak, abyste neblokovali provoz.
Pitná voda a kam s odpadem
Cestou narazíte na mnoho čerpacích stanic (v horách případně studánky a ve městech zase pítka), kde lze nabrat čistou vodu. Vypuštění odpadní vody a chemické toalety lze na některých benzinkách (např. Repsol na dálnicích) a na široké síti stání pro karavany – jen servis vozu stojí cca 3-5 eur, nocování pak kolem 10-15 eur. Nezřídka ale narazíte i na obecní karavanová stání, které nabízí služy zcela zdarma. Velmi málo časté jsou elektrické přípojky, které najdete téměř jen v regulérních kempech. Za ten zaplatíte v zimní sezóně v průměru kolem 20-30 eur/noc.
Veřejné prádelny
Hodit se vám budou také veřejné prádelny – těch je ve Španělsku velké množství, bývají u obchodních center, čerpacích stanic i ve městech. Jedno vyprání 8-10kg pračky vyjde na 3-4 eura, podobně stojí i sušička. Stejné ceny jsou i u praček v kempech. V některých prádelnách je to cena i s pracím práškem, který se dávkuje automaticky – pokud to není na ceduli napsáno, musíte mít prášek svůj. Časté zde bývají pračky vyhrazené pro zvířecí výbavu.
Pro hledání těchto míst je užitečná aplikace Park4Night, která ve Španělsku opravdu funguje. Alternativou je aplikace Campercontact, která je ale už v základu placená.
V zimě se dá kempovat přímo u pláže
Na pobřeží na okraji Valencie přijíždíme už za tmy. V aplikaci Park4Night máme vyhlídnuté parkoviště přímo u pláže, kde chceme zde zůstat více dní (MAPA). Jsme poblíž vesnice el Saler, celá zdejší oblast včetně pláží patří do národní parku Albufera a na parkovištích jsou značky se zákazem kempování. Přesto zde platí zvyk, že přes zimu se zde noční parkování karavanů toleruje a policie dokonce v noci parkoviště kontroluje. Podmínkou je, že se nevytahuje nábytek, klíny pod kola, gril, prádlo a podobně. Prostě parkujete.
Na několika parkovištích vedle sebe jsou desítky obytných aut, převažují Němci, Francouzi, a Španělé. Většinou jsou to páry ve středním věku, které takto cestují dlouhé měsíce, ale přibývá i malých vestaveb s mladými rodinami a dětmi. Velké množství posádek má s sebou pejsky.
Kolébka paelly, rýžová pole a města duchů
Podél pobřeží je v této oblasti parkovišť celá řada, takže si můžete vybrat i jiná. Typické pro téměř celé pobřeží jižního Španělska je obrovské množství apartmánových domů a vil, které ožívají až v létě, takže přes zimu jsou z nich města duchů. I proto jsou parkoviště a ulice volné a kempování je bezproblémové. Skoro nikdo tu není. Prázdné jsou přes den i pláže, kde v létě máte problém najít volné místo. To taky ale znamená, že v letních turistických destinacích bývá zavřena většina restaurací a dalších podniků – infrastruktura je tu zaměřena na letní provoz.
Teplota na koupání není, ačkoli pár otužilců nebo surfařů v neoprenech se ve vodě vždy najde. Je lehce přes dvacet stupňů, na sluníčku se dá pěkně vyhřívat, na sběr mušliček a nasátí té správné atmosféry ideální. Písečné pláže jsou zde dlouhé několik kilometrů.
Oblast přírodního parku Albufera je perfektní pro aktivní vyžití – pokud rádi běháte, nebo s sebou vezete kola, tady budete nadšeni, protože podél pobřeží vedou nekonečné a kvalitní cyklotrasy. Vyhledávanou aktivitou jsou také projížďky lodí na jezeře při západu slunce.
Právě odsud pochází také známé jídlo PAELLA. Ve skutečnosti nejde vůbec o typické španělské jídlo, původem velmi skromný pokrm pro místní rybáře je tradiční jen pro oblast Valencie – ve zbytku země se vaří hlavně pro turisty. Nebuďte proto překvapeni, když kolem jezera uvidíte velké rýžové plantáže! Paellu si zde určitě dejte, porce pro jednu osobu vychází na celém jihu okolo 13 eur za osobu.
Oceánarium ve Valencii je největším v Evropě
Centrum Valencie na naší návštěvě vynecháme. Za kulturou a dobrým jídlem se tu dá z ČR levně zaletět, ale možná zde zastavíme i cestou zpět. Nyní místo toho kupujeme online vstupenky do zdejšího oceánaria. Je to program na celý den pro děti i dospělé, který určitě nevynechejte, i když návštěva není zrovna levná – za dva dospělé a dvě děti platíme skoro 100 eur.
Z parkoviště, kde jsme nocovali, je to asi 20 minut jízdy. Je dobré vyrazit hned ráno, protože parkování podél ulice u oceánaria se brzy zaplní a volné pak jsou jen podzemní parkoviště, kam kvůli výšky nemůžeme. Našštěstí se nám daří najít místo hned poblíž.
Oceánografické muzeum ve Valencii je nejen zábavním parkem, ale také důležitým vzdělávacím a vědeckým centrem. O tom všem se můžete dočíst na webu nebo bezpočtu informačních panelů v celém areálu. Chodí sem na návštěvy také školy a děti se odmalička učí kladnému vztahu nejen k moři, ale životnímu prostředí obecně. Přesně tak, jak byste od významné námořní mocnosti očekávali.
Oficiální web oceánografického muzea ve Valencii je www.oceanografic.org/en.
Turisté sem jdou ale především za zábavou. V sedmi hlavních akvárich se seznámíte s mořskými obyvateli z celého světa, do barevných tropických rybiček až po tučnáky v akváriu ve tvaru íglú. Hlavními atrakcemi jsou zde desítky žraloků, včetně těch velkých lidožravých, arktické bělugy, mořské želvy – a samozřejmě velká delfíní show, která se odehrává dvakrát denně. Fascinující pak je 70 metrů dlouhý podmořský tunel a další dlouhý 35 metrů, který prochází přímo mezi žraloky.
Celý park se nachází v avantgardní čtvrti s názvem Svět vědy a umění, který je významným architektonickým prvkem Valencie a jen procházka oceánariem s výhledem na bílé budovy ze skla a betonu je zajímavým zážitkem.
V parku najdete přes 45 000 živočichů, velikost a pestrost zdejších akvárií je ohromná, vše dokreslují velmi příjemné exteriéry se spoustou volně žijících zvířat, palem a posezení. Překvapivě dobrá je i zdejší restaurace, kde jsme dostali velmi dobrou paellu, grilovaná žebírka i kuřecí řízky pro děti za standardní ceny, což v takovýchto zábavních parcích rozhodně není běžné.
Odpoledne si dáváme druhou delfíní show a se zavíračkou oceánarium opouštíme maximálně spokojeni. Dodám snad jen, že celý park je plně přístupný i s kočárkem nebo vozíkem.
Cestou zpět k pláží ještě stavíme na benzínce BP, která je zde vyhlášena tím, že v rámci automyčky má i výlevku na šedou vodu a toaletu (MAPA). Ve stojanu se pak dá dobrat voda (5 min/1 euro), ale není udávaná jako pitná a teče velmi pomalu. V okolí el Saler ale žádná jiná pohodlná možnost servisu auta není. V místě jsou další asi tři kempy, ale počítejte s cenou od 20 eur za noc. Ty jsou ideální, pokud zde plánujete udělat vícedenní základnu například pro cyklistické výlety.
My se vydáváme dále na jih a děláme poslední zastávku na vaření oběda a procházku u klidného přímořského jezírka Estany del Pujol a parku s ptačí rezervací (MAPA).
Čeká nás cesta po pobřeží a návštěva historických měst Alicante a Cartagena, praní v obřím kempu a také cesta do hor a národních parků. Už v příštím díle!
Text a foto: Jan Bordovský
