Auto ještě zdaleka nemám hotové, ale po těch měsících v dílně už by chtělo zase vzít někam mezi lidi. Chybí dodělat nábytek s elektroinstalací a pro získání rad a inspirace u nás není lepší příležitost než Vševestavbový slet.
Text a foto: Jan Bordovský
Letos se konal už posedmé, shodou okolností v celkem nedaleké Mohelnici, a tak balím pár nezbytností a těším se na hezký víkend mezi podobně postiženými dušemi. Je začátek října, babí léto v plném proudu, počasí jako by si letošní pořadatelé Karel s Lubošem (internetové přezdívky Karlos Brno a Feromont) objednali.
KOMPLETNÍ FOTOGALERIE
Kemp Morava v Mohelnici je nedávno modernizovaný, sociální zázemí patří mezi nejlepší v Česku, navíc je celý na rovině a poblíž (ale ne tak blízko, aby to rušilo) rychlostní silnice, takže je pro akce podobného typu jako stvořený. V okolí je také dostatek zajímavostí pro vyplnění volného času – hrad Mírov s věznicí, muzeum olomouckých tvarůžků, Mladečské jeskyně, hrady Bouzov a Úsov, Litovelské Pomoraví… strávit tu lze klidně týden a ideálně na kole.
Nakonec se sem na víkend sjíždí celkem 84 posádek se svými obytnými dodávkami, vestavbami, upravenými osobáky, sériovými modely i holýma rukama sestavenými vozy. Nechybí ani pár veteránů a slušná sbírka Avií. Celkový počet návštěvníků je však o něco větší, v sobotu se totiž koná den otevřených dveří, kdy jsou všechny vozy přístupné zájemcům o inspiraci či radu. Na sraz díky tomu dorazilo i mnoho lidí bez vozidel – věříme, že svou vestavbu, na kterou zde načerpali nápady, přivezou ukázat příští rok.
Celé setkání je vedeno v neformálním přátelském duchu a sobota je vlastně jediným organizovaným dnem srazu. Většina majitelů si ve svých vozech připravila pohoštění pro ostatní návštěvníky, všichni korzují od vozu k vozu a majitelé hrdě ukazují vychytávky ve svých příbytcích. Někdo se inspiruje u léty prověřených konstrukcí, jiný jde kompletně svou cestou, je vidět, kdo je zručný více nebo méně. Každý však do svého vozu dává to nejlepší ze sebe. Vztah majitelů k těmto vozům je vlastně podobný jako na srazech veteránů – je úplně jiný, než když potkáte majitele jakkoli drahého, ale „jen koupeného“ obytného auta. Zkušení karavanisté, vlastnící už několikátý vůz v řadě, mají nejlépe vymyšleno uspořádání prostoru. Úplní nováčci nepostižení konvencemi zase často dokáží překvapit originálním řešením.
Dost dlouho jsem byl na pochybách, jestli takové srazy mají dnes, v době internetu, diskusních fór a velkých výstav, ještě smysl. MAJÍ! Lidi zde sice nespojuje klubový stejnokroj a povinná večerní zábava, ale jinak je to krásný návrat ke kořenům karavaninku v Československu, kdy klubové srazy plnily přesně tento účel – předávat si rady a zkušenosti ke konstrukci karavanů. Podobný pohled na způsob cestování a ochota podělit se s ostatními nezištně o své zkušenosti také utváří přátelskou atmosféru srazu, večer se velká část posádek sešla u jednoho stolu a měla si co říct. A to se ne vždy na karavanových srazech vidí. Překvapilo mě také, jak se do dění kolem vozu často zapojuje celá rodina – s vymýšlením a stavbou pomáhají manželky i potomci. Tady se z karavaninku stává opravdu rodinná aktivita. Mnohdy omezený rozpočet, prostor i komfort je převálcován nadšením a chutí cestovat.
Zvláštní skupinou jsou tzv. „Aviatici“, což je už od pohledu ještě těžší diagnóza než „vestavbář“. Obří vozidla, která dokáží při ranním startu zadýmit celý kemp, nabízí prostor malého bytu, vskutku domácké vybavení (na nějaké kilo se tu nehledí) a nekonečný seznam témat k hovoru. Parta lidí, která je obklopuje, drží při sobě a originálním způsobem dotváří atmosféru celé akce. Ač jsou Avie častým terčem vtípků a úšklebků, dodnes s nimi nadšenci jezdí přes půl světa a mají za to nejen můj obdiv.
Sobotní prohlídka vozidel je spojená také s hlasováním, volí se MissVan Sympatic a MissVan Techno. Vítězové těchto kategorií pak organizují příští ročník srazu. Výběr byl letos opravdu těžký, mnoho vozidel úrovní zpracování překonávalo značkovou produkci a k vidění byla i velmi originální řešení v interiéru.
Vítězem MisssVan Techno se nakonec zaslouženě stal Pepa z Čelákovic (Pepa H) s vlastnoručně zhotovenou vestavbou Wigwam na Fiatu Ducato. Druhým byl Petr z Loun (pnovo) s Renaultem CamperVan a třetím Honza s Markétou ze Skotnice (bazilisak) s Tatrou 805.
MissVan Sympatic vyhráli Jiří s Vlastou z Berouna (hoffmanovi) s Peugeotem Boxer, na druhém místě skončil Michal z Hliníku nad Hronom (M a M) s vozem Opel Movano, o třetí místo se podělili pnovo a Pepa H.
Zvláštní cenu Miss Avia si odnesl Pavel z Ostravy (Trucifer).
Organizátoři nastavili laťku opravdu vysoko. Výběr místa byl skvělý, účast rok od roku větší, Veronika se Zuzkou připravili pěkné soutěže pro děti a příjemný dojem završilo i společné posezení v blízké hospodě s dobrovolnými přednáškami o cestování či přestavbě vozů, které zajistila Zdeňka. Všem za to patří velký dík od pořadatelů i návštěvníků. Sraz jako takový ukazuje, že obytné vestavby se stávají pevnou součástí karavaninku a čeká je ještě nejen u nás velký rozmach. Příští ročník proto bude pro organizátory velkou výzvou.
